Možnosti prevence proti ESCA při zimním řezu

Základem preventivního řezu ve vztahu k chorobě ESCA je omezení počtu řezných ran, a pokud je to možné, vyhnout se velkým řezným ranám do starého dřeva.

Jestliže jsou velké řezné rány nevyhnutelné např. z důvodu architektury révového keře nebo regenerace keře, je potřebné rány ošetřit přípravky, které jsou k tomuto účelu k dispozici.

Zimní řez by měl být v podstatě prováděný s minimálním počtem řezů a co nejjednodušším způsobem, který je šetrný k révovému keři.

Poměrně dlouhou dobu je známé a prakticky prokázané prosychání velkých řezných ran, které může k důsledku vést k rozvoji bílé hniloby, která způsobuje destrukci dřeva (Obrázek 1).

Obrázek 1 - Výrazné poškození dřeva bílou hnilobou.

Stále diskutabilním tématem jsou v souvislosti s technikou provedení zimního řezu tzv. věšáky. „Věšáky“ mohou mít však svůj význam také v omezení prosychání dřeva.

Přepážka (diafragma) jako nástroj pro blokování prosychání dřeva

Jednoleté dřevo u révy vinné má svoji specifickou stavbu. Letorost révy vinné se skládá z uzlů (nodů) a článků (internodií) (Obrázek 2). Délka internodií je závislá na odrůdě a podmínkách pro růst révy vinné. Některé odrůdy mají krátké články (Sauvignon blanc, Tramín), některé zase dlouhé články (Dornfelder, Frankovka). Články v bazální části tažně jsou většinou kratší. Délka článků rozhoduje o zatížení keřů a tvarování plodného dřeva. Poznatků o délce článků je možné využívat při zelených pracích, zejména při podlomu.

Obrázek 2 - Články a uzly na řezu letorostem.

V případě jednoletého dřeva se přepážka podílí na omezení rozšiřování nekrotického pletiva (Obrázky 3 a 4).  HIDALGO (1991) uvádí, že přepážka má přímý podíl na omezení dehydratace, poté co je provedená řezná rána. Během a po ukončení vegetačního období a po řezu se tvoří rychle tylózy a uzavírají ránu v xylému u letorostů (jednoletého dřeva), což umožňuje okluzi (ucpání, uzavření) až 85% cév (SUN a kol., 2006).

Obrázek 3 - Omezení prosychání dřeva prostřednictvím přepážky.

Obrázek 4 - Omezení prosychání dřeva prostřednictvím přepážky.

„Věšáky“ proto mohou být prevencí proti hloubkovému poškození dřeva. Velké řezné rány (více než dvouleté dřevo) mohou vést k vystavení vodivého systému prostředí, což vede k přirozené dehydrataci a odumírání buněk přilehlých k místu řezu. Na tomto základě se potom vytváří rozsáhlé odumřelé oblasti známé jako dedikované (vysušené) kužely, které částečně utěsňují poranění a působí jako fyzikální bariéra mezi vodivým systémem a prostředím, ale které mohou být kolonizované houbami (TRAVADON a kol., 2016, CHOLET a kol., 2021). Přítomnost tohoto nekrotického dřeva v trvalých strukturách révového keře může se přenášet na potenciálně škodlivý vliv, jako jsou částečné obstrukce vodivého systému (ROLSHAUSEN a kol., 2010). HIDALGO (1991) uvádí, že nekróza dřeva začíná dehydratací buněk zasažených v ráně a pokračuje nekrózou přilehlého pletiva, díky ztrátě funkčnosti. Řezné rány vytvořené příliš blízko kmínku nebo kordónu, mohou podporovat rychlý rozvoj suchého nekrotizujícího dřeva pod plochou rány pletiva exponovaného ke vzduchu.

Vhodné je proto minimalizovat řezy do starého dřeva a řez provádět především v rámci jednoletého dřeva. Inovovaný způsob pěstitelského tvaru a řezu podle Simonit-Sirch proto vychází v Guyotova řezu. Je však kombinovaný také s vytvořením krátkých ramen ze starého dřeva, které budou představovat trvalou strukturu keře a umožní soustředit řez právě na jednoleté dřevo (Obrázek 5).

Obrázek 5 - Tvar a řez s krátkými rameny ze starého dřeva.

Simonit-Sirch uvádí také pravidlo, že i při řezu jednoletého dřeva je vhodné vždy ponechat bazální očko a tím vytvořit i malý „věšáček“. Přepážka tak omezí prosychání dřeva. Hladký řez naopak zvyšuje poškození starého dřeva prosycháním.

Zimní řez je možné provádět různými způsoby. Každý vinohradník si také může vytvořit svůj vlastní způsob. Při řezu je však třeba minimalizovat řezy do starého dřeva, uplatňovat poznatky o vlivu přepážka na prosychání dřeva a nebát se „věšáků“ (obrázek 6).

Obrázek 6 - U toho keře je možné dobře uplatnit pravidlo s přepážkou.

Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.