Základní zásady zimního řezu révy vinné

Zimní řez révy vinné má některé svoje základní zásady, které je třeba pravidelně dodržovat.

• Zimní řez je možné začít provádět po opadu listů. Vhodný počáteční termín pro provádění zimního řezu je od začátku prosince. Během listopadu totiž může ještě probíhat přesun zásobních látek z listů do starého dřeva a kořenového systému. Zásobní látky jsou důležité z pohledu přezimování a výživy keřů v období mezi rašením a kvetením. Nejvhodnějším termínem zimního řezu je leden a únor. Vzhledem k prevenci proti chorobě ESCA je optimální suché počasí (bez srážek, sněžení, mlhy) s teplotami mírně pod bodem mrazu ( okolo – 2°C)

 

• Réva vinná plodí na jednoletém dřevě. Neplatí pravidlo, že aby bylo jednoleté dřevo plodné, musí vyrůstat z dvouletého dřeva. Násadu hroznů na letorostu ovlivňuje především oslunění letorostů v předcházejícím vegetačním období. U letorostů, které jsou zastíněné uvnitř keřů, může být potom násada květenství nižší. Takže pozice „budoucích tažňů“ na keři  ve vztahu ke slunečnímu záření, má největší vliv na násadu květenství.

 

• Stále diskutované je také využívání zásobních čípků. Zásobní čípek má význam především pro udržení architektury révového keře. Jestliže je vinice růstově vitální, růst letorostů je vyrovnaný, není třeba využívat zásobní čípek.

 

• Řez zásobního čípku má svoje opodstatnění při používání vysokého zatížení keřů, kdy nejsou všechny letorosty kvalitně narostlé. Pro řez zásobního čípku může být důvod tehdy, jestliže se růst letorostů v bazální části tažně slabý a není možné vybrat vhodný letorost pro tažeň. Zásobní čípek se musí využívat při poškození letorostů krupobitím nebo jinými nepříznivými klimatickými faktory, aby se udržela architektura révového keře (Obrázek 1 a 2).

    

Obrázek 1 - Řez s zásobním čípkem.                              Obrázek 2 - Řez bez zásobního čípku.

• Pro případný řez zásobního čípku platí určitá pravidla. Zásobní čípek by měl být dvouoký. První očko je většinou již v úžlabí letorostu a druhé potom krátce nad ním. Nešvarem je však, že se na zásobním čípku často nechávají až 4 očka se zdůvodněním co kdyby nějaké náhodou nevyrašilo (Obrázek 3). Z čípku se potom stává pomalu krátký tažeň a zvyšuje se zatížení keře. Kromě toho se ale také zahušťuje část keře v blízkosti vrcholu kmínku, protože zde na „malém prostoru“ raší velký počet oček. Keř se tak zcela zbytečně zahušťuje a může dojít také k intenzivnímu rozvoji houbových chorob.

 

Obrázek 3-Velmi dlouhý zásobní čípek

• Velmi důležité je umístění plodného dřeva na vrcholu kmínku. Zejména při využívání „vodorovně vyvázaného tažně“ je důležité umístění pod drátem, který se používá k vyvazování tažňů. Ohyb tažně by měl být pozvolný, aby byla zajištěná plynulost vodivých pletiv (Obrázek 4). Jakékoliv „zaškrcení“ tažně je špatné (Obrázek 5).

    

Obrázek 4 - Zaškrcení tažně díky ostrému ohybu.

Obrázek 5 - Optimální umístění tažně a ohyb.

• Plodné dřevo by také mělo být umístěné co nejblíže vrcholu kmínku. Snižuje se tím totiž počet řezných ran do dřeva různého stáří (Obrázek 6). Řez by proto měl být co nejjednodušší s minimálním počtem řezných ran.

 

Obrázek 6-Roztahování plodného dřeva do šířky.

 

• Není vhodné provádět zimní řez v období, kdy již dochází k intenzivnímu slzení.  Vytékající míza je zdrojem zásobních látek a může tak docházet k ochuzení o zásobní látky, které mohou potom révě vinné chybět po rašení.

 

• Pozdní řez, při slzení révy, je vhodný pouze v případech, kde je vhodné oddálit rašení révy. Tento případ mohou být lokality s pravidelným výskytem jarních mrazů.

 

• Nedílnou součástí řezu je kvalitní nářadí. Jestliže má být řez dobře a šetrně provedený musí se využívat kvalitní nůžky pro zimní řez révy.

 

Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.