Přihlásit se pomocí Google
Výsev směsí pro trvalé ozelenění
Vinice
V naší nabídce najdete směsi „Vinice extra“, VINICE EKONOM“ a „VINICE STANDARD“, určené pro trvalé ozelenění vinice.
Druhově bohaté směsi pro ozelenění meziřadí ve vinicích by měly patřit do každé vinice. Díky druhové pestrosti totiž takové ozelenění vinici pomáhá, na rozdíl od vysokého podílu travních druhů v meziřadí vinic, které naopak představují vysokou konkurenci pro révu vinnou.
Právě, aby bylo ozelenění prospěšné, je třeba využívat příznivých podmínek pro výsev, vzcházení a růst rostlin. Právě díky přítomnosti různých druhů v ozelenění je daleko bohatší prokořenění půdy a také růst nadzemní části.
Hloubková proměnlivost prokořenění půdy vytváří příznivé podmínky pro vsakování vody a také zlepšení půdní struktury. Díky tomu se může vyšší podíl srážkové vody vsáknout do půdy. Určitý podíl vody přirozeně spotřebují rostliny v ozelenění, ale tím, že je půdní profil nasycený vodou v širším rozsahu, může réva tuto vodu postupně využívat.
Nadzemní část druhově pestrého ozelenění představuje větší podíl biomasy – zelené hmoty. Tato biomasa pozitivně působí na zvyšování obsahu organické hmoty v půdě, v podstatě slouží jako přírodní zelené hnojení. Mohutnější a zelenější porost v meziřadí vinice ovlivňuje také teplotní poměry ve vinici a může omezovat negativní působení klimatické změny.
Druhově bohaté ozelenění vinic pomáhá, a proto by se mělo maximálně využívat ve většině vinic.
V nabídce BS Vinařské potřeby se objevují směsi „Vinice extra“, VINICE EKONOM“ a „VINICE STANDARD“, určené pro trvalé ozelenění vinice. Ve směsích pro trvalé ozelenění jsou zastoupené jednoleté, ale zejména vytrvalé druhy, které by měly vytvořit základ ozelenění meziřadí ve vinici.
Složení druhově bohaté směsi „Vinice extra“
Právě, aby bylo ozelenění prospěšné, je třeba využívat příznivých podmínek pro výsev, vzcházení a růst rostlin. Právě díky přítomnosti různých druhů v ozelenění je daleko bohatší prokořenění půdy a také růst nadzemní části.
Hloubková proměnlivost prokořenění půdy vytváří příznivé podmínky pro vsakování vody a také zlepšení půdní struktury. Díky tomu se může vyšší podíl srážkové vody vsáknout do půdy. Určitý podíl vody přirozeně spotřebují rostliny v ozelenění, ale tím, že je půdní profil nasycený vodou v širším rozsahu, může réva tuto vodu postupně využívat.
Nadzemní část druhově pestrého ozelenění představuje větší podíl biomasy – zelené hmoty. Tato biomasa pozitivně působí na zvyšování obsahu organické hmoty v půdě, v podstatě slouží jako přírodní zelené hnojení. Mohutnější a zelenější porost v meziřadí vinice ovlivňuje také teplotní poměry ve vinici a může omezovat negativní působení klimatické změny.
Druhově bohaté ozelenění vinic pomáhá, a proto by se mělo maximálně využívat ve většině vinic.
V nabídce BS Vinařské potřeby se objevují směsi „Vinice extra“, VINICE EKONOM“ a „VINICE STANDARD“, určené pro trvalé ozelenění vinice. Ve směsích pro trvalé ozelenění jsou zastoupené jednoleté, ale zejména vytrvalé druhy, které by měly vytvořit základ ozelenění meziřadí ve vinici.
Složení druhově bohaté směsi „Vinice extra“
| Druh | Podíl ve směsi |
| Čeleď: Bobovité | |
| Vičenec ligrus | 15% |
| Jetel nachový | 15% |
| Vikev panonská | 15% |
| Jetel luční | 7% |
| Hrachor setý | 5% |
| Tolice dětelová | 2% |
| Jetel plazivý | 2% |
| Štírovník růžkatý | 1% |
| Čeleď: Lipnicovité | |
| Kostřava červená | 7% |
| Kostřava ovčí | 3% |
| Ostatní dvouděložné | |
| Pohanka setá | 15% |
| Lnička setá | 8% |
| Svazenka vratičolistá | 3% |
| Kmín kořenný | 2% |
Následující obrázky ukazují vývoj směsi „Vinice extra“ od výsevu a během několika let vývoje v meziřadí vinice.
Obrázek 1 ukazuje vzcházení osiva ozeleňovací směsi. Dobré vláhové poměry jsou důležité nejenom pro vzcházení osiva, ale také pro růst. Pokud v tomto období bude přetrvávat, může docházet k zasychání rostlin, což se projevovalo, zejména u pozdních výsevů.
Obrázek 2 – jako první se většinou objevuje lnička setá a svazenka vratičlovistá, následovanou pohanku. Tyto rostliny vytvoří rychlý pokryv půdy a omezení případné eroze.
Obr 4 Směs Vinice extra v roce 2018 (výsev 2017) Obr 2 Lnička setá a Svazenka při výsevu na jaře 2017
Obrázek 3 ukazuje druhovou pestrost ve směsi „Vinice extra“. Na fotografii z výsevu v roce 2017 se objevují prakticky všechny druhy rostlin, které jsou ve směsi zastoupené. Směs se vyvíjí postupně, takže se nemusí všechny druhy objevit už v roce výsevu. Osivo, které není poškozené suchem, může vzcházet i v dalších letech. Záleží také na ošetřování ozelenění v roce výsevu.
Obrázek 4 ukazuje velmi výraznou druhovou pestrost v následujícím roce po výsevu. Prakticky téměř všechny druhy z čeledi bobovité jsou vidět na obrázku. Rostliny z čeledi bobovité jsou velmi důležité, právě pro svoji schopnost poutat vzdušný dusík. Je proto velmi dobře, když se rostliny z čeledi bobovité daří udržet v ozelenění co nejdéle.
.jpg)
Obr 3 Zastoupení mnoha druhů ve směsi VINICE EXTRA z výsevu v roce 2017 // Obr 4 Směs Vinice extra v roce 2018 (výsev 2017)
Obrázek 5 ukazuje vývoj rostlin z čeledi bobovité a ve druhém roce po výsevu.
.jpg)
Obrázek 5 ukazuje vývoj rostlin z čeledi bobovité a ve druhém roce po výsevu.
Obr 5 Růst rostlin z čeledi bobovité (výsev 2016, stav 2018)
Při výsevu je třeba využít především vláhové poměry v půdě. Ideální je využívat zimní vláhu. Velmi dobré je také plánovat výsevy ve vztahu k předpovědi srážek. Optimální jsou výsevy v březnu, protože v dubnu a květnu může případně přibývat suchých období a podmínky pro vzcházení osiva a růst už mohou být obtížnější.
Praktické zkušenosti také ukazují, že důležitější bude hloubka výsevu v porovnání s přípravou půdy před výsevem. Často se ukázalo, že výsev do dokonale rotavátorem připravené půdy bylo vzcházení a růst obtížnější, než do půdy méně kvalitně připravené. Zásadní je však bezlpevelný vztah, protože původní vegetace na stanovišti představuje konkurenci, pro vyseté osivo.
Hloubka výsevu se odvíjí od velikosti osiva a pro směsi pro trvalé ozelenění by se měla pohybovat mezi 2-3 cm. Po výsevu je možné také provést válení, které může zlepšit vláhové poměry pro vzcházení osiva.
Další vývoj je potom výrazněji závislý na přírodních podmínkách až do okamžiku prvního ošetření ozelenění.
Jednotlivé druhy rostlin v ozelenění se vyvíjí postupně. Razantní zásah ve vztahu k rostlinám, které rostou nejvíce, může naopak poškodit nebo úplně zničit rostliny, jejichž vzcházení a růst je pomalejší. Nízké mulčování proto může porost nejvýrazněji poškodit. Z druhově bohaté směsi se potom díky tomuto ošetření stane travní monokultura a ozelenění přestává plnit svoje pozitivní funkce.
V případě mulčování by proto měla zůstat výška porostu 10-15 cm. Dalšími vhodnými postupy může být sečení, opět na větší výšku nebo válení. I při použití válení však dochází k diskusím, zejména při vysokém objemu zelené hmoty. Některé typy válců dochází sice stonky rostlin rozlámat, ale mohutná zelená hmota leží na porostu v meziřadí. Mohlo by potom docházet, že mohutná zelená hmota v meziřadí, bude omezovat růst ostatních rostlin ve směsi.
Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
Při výsevu je třeba využít především vláhové poměry v půdě. Ideální je využívat zimní vláhu. Velmi dobré je také plánovat výsevy ve vztahu k předpovědi srážek. Optimální jsou výsevy v březnu, protože v dubnu a květnu může případně přibývat suchých období a podmínky pro vzcházení osiva a růst už mohou být obtížnější.
Praktické zkušenosti také ukazují, že důležitější bude hloubka výsevu v porovnání s přípravou půdy před výsevem. Často se ukázalo, že výsev do dokonale rotavátorem připravené půdy bylo vzcházení a růst obtížnější, než do půdy méně kvalitně připravené. Zásadní je však bezlpevelný vztah, protože původní vegetace na stanovišti představuje konkurenci, pro vyseté osivo.
Hloubka výsevu se odvíjí od velikosti osiva a pro směsi pro trvalé ozelenění by se měla pohybovat mezi 2-3 cm. Po výsevu je možné také provést válení, které může zlepšit vláhové poměry pro vzcházení osiva.
Další vývoj je potom výrazněji závislý na přírodních podmínkách až do okamžiku prvního ošetření ozelenění.
Jednotlivé druhy rostlin v ozelenění se vyvíjí postupně. Razantní zásah ve vztahu k rostlinám, které rostou nejvíce, může naopak poškodit nebo úplně zničit rostliny, jejichž vzcházení a růst je pomalejší. Nízké mulčování proto může porost nejvýrazněji poškodit. Z druhově bohaté směsi se potom díky tomuto ošetření stane travní monokultura a ozelenění přestává plnit svoje pozitivní funkce.
V případě mulčování by proto měla zůstat výška porostu 10-15 cm. Dalšími vhodnými postupy může být sečení, opět na větší výšku nebo válení. I při použití válení však dochází k diskusím, zejména při vysokém objemu zelené hmoty. Některé typy válců dochází sice stonky rostlin rozlámat, ale mohutná zelená hmota leží na porostu v meziřadí. Mohlo by potom docházet, že mohutná zelená hmota v meziřadí, bude omezovat růst ostatních rostlin ve směsi.
Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.