„Prokypřovací směs“ patří do každé vinice

Prokypřovací směs představuje účinný nástroj krátkodobého ozelenění – zeleného hnojení, pro zlepšení půdních podmínek, stavu vody a výživy ve vinici.

Prokypřovací směs je založená na myšlence biologického kypření půdy. Prostřednictvím rostlin s mohutným a rozvětveným kořenovým systémem dochází k prokypření půdy, zlepšení textury a struktury půdy. Réva vinná má tak výrazně lepší podmínky pro zakořenění, růst a plodnost.
Ve vinicích se je velmi často možné setkat se zhutněním půdy. Zhutnění půdy je fyzikální proces vedoucí ke zvýšení objemové hmotnosti půdy a snížení pórovitosti půdy. Ovlivňuje pórovitost půdy, mění délku půdních pórů a jejich průměr, což nepříznivě ovlivňuje prostupnost půdy kořeny a rozvoj půdních organismů, právě tak jako vsakování vody, vododržnost a odvodnění. Díky omezení vývoje kořenového systému jsou také zhoršené podmínky pro vývoj kořenů a příjem živin.

Kořeny rostlin využívají pro růst již přítomné póry, ale také aktivně póry vytvářejí. Vytlačují půdní částice a po odumření a rozkladu nekromasy zůstávají jimi vytvořené kanálky. Jednotlivé druhy rostlin se od sebe značně liší v tlaku, který vyvíjejí na okolní půdu. Největší sílu jsou schopné vyvinout dřeviny, z nedřevnatých rostlin pak např. trávy a jeteloviny. Tyto hluboko kořenící druhy prorůstají půdou do hloubky i několika metrů a díky této vlastnosti se používají na bioremediaci zhutnělých půd (kromě pozitivního vlivu na strukturu půdy účinně přemísťují v profilu vodu a živiny a po odumření zachovávají v půdě biomasu (ŠIMEK a kol., 2021b).
Dalším zcela klíčovým faktorem, který se již v praxi dobře potvrdil, je že prokypřovací směs umožňuje „dostat do půdy více vody“. Pro někoho to může připadat jako paradox, protože se o ozelenění vždy mluvilo jako o výrazné konkurenci pro révu ve vztahu k vodě a živinám. Vždy však záleží na složení směsi, zda bude ozelenění pro révu prospěšné nebo konkurenční. A prokypřovací směs je výrazně prospěšná.
Při pohledu, pouhým okem do prokypřovací směsi, je možné pozorovat, že zelená hmota udržuje vlhkou půdu. Půda, ze které vyrůstají rostliny prokypřovací směsi udržuje lépe vlhkost než kultivovaná půdy na okraji meziřadí nebo v příkmenném pásu. Biologická podstata je ta, že srážková voda neodtéká neproduktivně z vinice, ale po stoncích rostlin postupně stéká na povrch půdy a prostřednictvím výrazného prokořenění se velmi dobře do půdy vsakuje. Právě toto je významná funkce prokypřovací směsi. Zároveň dochází k výraznému ovlivnění mikroklima vinice = snížení teploty ve vinici. Tento postup je zcela klíčový v omezení dopadu zvyšování teplot.
S prokypřovací směsí lze proto pracovat bez závlahy, pouze se srážkovou vodou a je velmi účinným nástrojem na omezení negativních vlivů sucha na révu vinnou.


Obr 3 - Prokypřovací směs během růstu   /   Obr 4 - Prokypřovací směs před mulčováním

V neposlední řadě představuje prokypřovací směs také zelené hnojení. Rostliny jsou schopné produkovat větší množství zelené hmoty, která se může jednak mulčovat, ale také zapravovat do půdy. Po zapravení zelené hmoty do půdy dochází k dekompozici, mineralizaci a podpoře výživy révy vinné. Jakékoliv organické hnojení a tzn. také zelené hnojení je velmi vhodné využívat pro výživu révy vinné. Organické hnojení je totiž méně závislé na výkyvech počasí, komplexně zlepšuje půdní podmínky a výživu révy. Hnojení minerálními hnojivy je dnes velmi problematické, protože je výrazně závislé na vodě a v období výrazného sucha dochází k omezenému pohybu živin v půdě a jejich příjmu.

Složení prokypřovací směsi:

Složení prokypřovací směsi – podzim:

Ředkev olejná – 30%
Žito ozimé – 30%
Vičenec ligrus – 20%
Jetel nachový – 20%
Doporučovaný výsevek je 40-50 kg/ha

Zkušenosti ve vinicích ukázaly, že prokypřovací směs je vhodné vysévat na jaře, konci léta nebo i kdykoliv během vegetačního období, když to umožní vláhové poměry. Nejobvyklejší termín výsevu je na jaře (začátek března) nebo na podzim (prokypřovací směs – podzim – konec srpna až září podle vláhových poměrů). U podzimní varianty je vhodné, aby rostliny měly dostatečný časový prostor vytvořit zelenou hmotu během podzimu.
Výsev je možný i během léta červenec nebo začátek srpna, kdy je dostatek vláhy, aby dobře vzešlo osivo.
Varianty jarního a podzimního výsevu jsou nejvhodnější, protože se tím dosáhne nejvýraznějšího pozitivního vlivu na půdní podmínky ve vinici.
Prokypřovací směs lze také velmi dobře mulčovat a po mulčování mohou rostliny velmi dobře znovu obrůstat. Takže se nejedná o jednorázový postup vyseji a zapravím do půdy, ale směs může být ve vinici celou vegetaci nebo i přes zimu. Splňuje tak i podmínky zeleného hnojení v podmínkách IP ve vinohradnictví.


Obr 5 - Růst prokypřovací směsi po mulčování   /   Obr 6 - Detail obrůstání směsi po mulčování

Za dobu používání prokypřovací směsi se dobře prokázalo, že prokypřovací směs patří do každé vinice, protože její využití „dokáže půdě a vinici více dávat, než brát“.



Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.