Proč je třeba podpořit révu vinnou po mrazovém období?

Po jarních mrazech réva vinná nyní potřebuje podpořit ve svém růstu.

Jarní mrazy – opakuje se to v posledních dvou desetiletích zcela pravidelně a přesto se tento přírodní jev vždy interpretuje, jak kdyby to bylo poprvé. Ptal jsem se vinohradníků, kteří pamatují skutečné mrazy, tzn. výrazná poškození a někdy i totální zničení celých vinic zimními mrazy, jak se s tím vyrovnali. Dostal jsem odpověď, že se vypěstovaly nové kmínky a „jelo“ se dál. A poškození révy zimními mrazy byly skutečnou katastrofou.

Každý vinohradník by měl mít biologické vzdělání a být vlastně také biologem. Dokázal by si potom bez problémů vysvětlit k čemu došlo, jak bude na poškození rostlina reagovat a jak jí může pomoci. O tom, jaký bude pokles výnosu a případné další poškození keřů se bude rozhodovat v následujících týdnech.
Výstižná definice mrazů je, „že pokud se v rostlinných pletivech tvoří led, mráz se stává mrazem". Tato definice jasně říká co se v rostlině děje při vystavení teplotám pod bodem mrazu. Mrazové poškození také vyvolává dehydrataci, což může trvale poškozovat strukturu buněčných membrán a dalších částí buňky. Části rostliny tak postupně zasychají (obrázek 1).

    Obrázek 1 Letorosty zničené jarními mrazy

V závislosti na typu jarních mrazů, stavu vody v rostlině, vývojovému stádiu révy, vlhkosti vzduchu a mnoha dalším faktorům může docházet pouze k částečnému poškození. Obrázek 2 ukazuje poškození, které se projevilo pouze na nejmladších listech.

Obrázek 2 Velmi slabé poškození na některých nejmaldších listech

Obrázek 3 ukazuje poškození listů a vrcholu letorostu, kdy letorost zůstává zelený a začínají postupně rašit zálistková očka.

Obrázek 3 Poškození vrcholu letorostu a listů

U ovocných dřevin, jestliže jsou mrazem trvalé poškozené květní pupeny, rozkvetlé květy nebo malé plody, je poškození nezvratné a projeví se na výnosu plodů. Struktura pupenu – očka jsou však u révy vinné jiná a z pohledu regenerace po poškození jarními mrazy mnohem příznivější.
Pupen – očko révy vinné je složené. Skládá se z očka hlavního – primárního a dvou oček vedlejších – sekundárních. Hlavní očko představuje nejvyšší potenciální plodnost, velikost hroznů a bobulí. Je ale také nejcitlivější na poškození zimními i jarními mrazy. Jestliže raší a roste letorost z hlavního očka dochází k omezení růstu vedlejších oček. Jestliže proto mráz zničí hlavní letorost dochází k omezení inhibice vedlejších oček a ty mohou začínat postupně rašit (Obrázek 4). I letorosty z vedlejších oček jsou plodné. Počet květenství na letorostu může být nižší, hrozny a bobule menší. Teprve tehdy, jestliže po poškození mrazy, nevyraší vedlejší očka, může docházet k výraznému poklesu výnosu a poškození révy. I to však nemusí být konec s růstem a plodností révy v aktuálním roce.
 
Obrázek 4 Rašení sekundárního očka při poškození  primárního očka

Na starém dřevě již postupně začínají rašit spící očka (obrázek 5). Ze spících oček vyrostou silné a vitální letorosty a na některých z nich může být dokonce i květenství. V rámci zelených prací je potom třeba provést očištění starého dřeva a ponechat jenom některé z letorostů, aby se keře výrazně nezahušťovaly.
A takto to předpokládám všichni známe i z předchozích let s jarními mrazy, takže několik následujících týdnů rozhodne o budoucnosti tohoto ročníku.
 
Obrázek 5 Rašení spících oček na starém dřevě

A co bylo v roce 2024 jinak.
Především období nízkých teplot do 10°C bylo neobvykle dlouhé. Díky tomu docházelo prakticky k zastavení růstu révy a omezovalo se také zásobování révy zásobními látkami z kořenů a starého dřeva, Na vinicích je tak patrný efekt, který by se dal označit jako „podchlazení“. Obrázky 6 a 7 ukazují žloutnoucí listy a slabší letorosty.
Na druhé straně, mohly dlouhodobé nízké teploty omezit i míru poškození révy. Velmi nebezpečné je totiž jestliže se z teploty po bodem mrazu, velmi rychle oteplí k teplotách mezi 20-25°C. Jestliže tato změna nastává během několika hodin, může docházet k extrémnímu vysušení a zničení listů a letorostů. Toto omezily setrvale nízké teploty v chladném období v dubnu 2024.
  
Obrázek 6, 7 Podchlazené letorosty                                                      

Réva vinná nyní potřebuje podpořit ve svém růstu. Jakmile dojde k rašení vedlejších oček nebo spících oček a začnou vyrůstat nové letorosty je vhodné podpořit regeneraci a růst ošetřením na list. V tuto chvíli není potřebná přímá listová výživa, ale přípravky, které představují biostimulační působení. Díky tomu dojde k podpoře fyziologických funkcí rostliny, růstu a plodnosti, představované květenstvími, které budou na jednotlivých letorostech. Biostimulantů je dnes na trhu celé spektrum a je proto možné vybírat. Jedná se o biostimulanty na základě mikroorganismů, huminových látek, aminokyselin, extraktů z mořských řas a rostlin a dalších. Biostimulanty je vhodné aplikovat na rostoucí letorosty.
Použití biostimulantů je také potřebné ve vinicích, kde nedošlo k přímému poškození mrazy, ale došlo pouze k výše popisovanému „podchlazení“. V tomto případě je možné biostimulanty aplikovat prakticky okamžitě, protože na keřích jsou zelená pletiva a réva se tak podpoří ve svém vývoji.

Je třeba vrátit se zpět do vinice, pozorovat přírodu a révu, jak reaguje na průběh počasí, využívat biologické zákonitosti přírody. Na základě reakce révy potom zvolit vhodný postup, který zachová růst, zachová alespoň určitou plodnost, ale hlavně vytvořit takové podmínky, aby réva vinná dobře regenerovala.

Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.