Kde začíná „boj“ s ESCA - BS vinařské potřeby

Houbové patogeny, které způsobují chřadnutí a odumírání révy – ESCA, se začíná často projevovat ve výsadbách starších 15 let.

Houbové patogeny, které způsobují chřadnutí a odumírání révy – ESCA, pronikají do révových keřů řeznými ranami nebo také ranami, které způsobuje mechanizace. ESCA se začíná často projevovat ve výsadbách starších 15 let.

Při zimním řezu často dochází k hromadění mnoha řezných ran na vrcholu kmínku. Právě tato skutečnost může způsobovat oslabení révového keře, vytvořit „vstupní místo“ pro houbové patogeny a omezit životnost révového keře (Obrázek 1, 2). Bez toho, že nedojde k odstranění této části starého dřeva, není možné účinně „bojovat“ s chorobou ESCA.

 
Obrázek 1 - Velké množství řezných ra na vrcholu kmínku    Obrázek 2 - Odumřelý keř díky vysokému podílu řezných ran na vrcholu kmínku.

Ve starém dřevě na vrcholu kmínku může docházet k poškození dřeva díky prosychání dřeva a bílé hnilobě. V místě velkých řezných ran dochází k prosychání dřeva. Jelikož je réva vinná teplomilná dřevina, nedochází k zacelení řezných ran prostřednictvím tvorby kalusu. K optimálnímu uzavření ran a tvorbě kalusu dochází při teplotách okolo 25°C. Takové teploty se však v období zimního řezu v našich vinicích nevyskytují.  Zejména u velkých řezných ran proto nedochází k přirozenému zacelení, ale kuželovitému vysychání řezné rány. Vysychání může poškodit také vodivá pletiva v rostlině a omezit nebo úplně zastavit tok živin a vody do plodné části keře. Velikost poškozené vnitřní části dřeva je přímo úměrná velikosti řezné rány.  Cévní svazky vysychají ve tvaru kužele. Tento kužel zasahuje do starého dřeva. Čím větší je řezná rána a čím starší je dřevo, tím rychleji se síří vysychání a poškození do šířky a hloubky rostliny. Dochází tak k poškození vodivých pletiv se dostává menší podíl vody a živin nebo dojde k úplnému přerušení a keř usychá.

Druhým důvodem je poškození bílou hnilobou, způsobované houbou Fomitiporia mediterranea. Objem bílé hniloby, způsobované houbou Fomitiporia mediterranea, zvyšuje riziko rozvoje apoplektické formy ESCA. Bílá hniloba vlastně způsobuje trouchnivění dřeva.

Obrázek 3 ukazuje názorný příklad přímo z vinice na odrůdě Dornfelder vysazené v roce 2003. Vrcholová část dřeva kmínku je totálně zničená kombinací prosychání dřeva a bílé hniloby. Obrázek také ukazuje, že část kmínku, pod horní části, je zcela zdravá. Došlo tak fakticky k odpojení plodného dřeva od zdroje vody a živin.

Obrázek 3 - Zcela zničený vrchol kmínku a zdravá dřevní část kmínku

Révový kmínek je proto možné revitalizovat, založit nový způsob řezu a preventivně působit proti ESCA, pouze tím, že dojde k odstranění poškozené vrcholové části kmínku.

Vinohradník zde stojí na rozcestí. Na jedné straně platí pravidlo způsobovat co nejmenší řezné rány do starého dřeva, respektive při řezu se soustředit zejména na jednoleté a dvouleté dřevo, na druhé straně, ale velký počet řezů na malém prostoru vrcholu kmínku podporuje prosychání a rozvoj bílé hniloby.

Jednoznačnou cestou je proto zbavit se části keře s velkým počtem řezných ran a začít potom řez aplikovat „od počátku“. Čím dříve se provede revitalizace kmínku, která odstraní vrchol kmínku nebo dojde k celkové revitalizaci, tím lépe.

Zimní řez proto musí být vedený způsobem, který zachová celistvost vodivých pletiv, což je první předpoklad vitální vinice a zdravého dřeva. V tomto směru je proto zcela zásadní zbavit se vysokého podílu starého dřeva i za cenu velké řezné rány, kterou je třeba ošetřit, aby došlo k mechanickému zamezení vstupu patogenů do dřeva. Je proto třeba provést zpětný řez na níže postavený letorost (Obrázek 4 a 5).

 
Obrázek 4 - Odstranění vrcholové části kmínku           Obrázek 5 - Ponechání vhodně postaveného letorostu na keři

Při této revitalizaci vznikne velká řezná rána. Jedná se pouze o jednu řeznou ránu, která však obnoví celistvost kmínku. Jako nezbytné se potom ukazuje ošetřit velké řezné rány biologickým fungicidem určeným na prevenci choroby ESCA nebo zatřením řezné rány (latexem, stromovým balzámem atd..

Při řezu je vhodné ponechat i přibližně 15 cm, respektive asi 2,5 násobek tloušťky kmínku nad novým letorostem (Obrázek 6). Dřevo může v této části prosychat, protože u révy vinné nedochází při zacelování řezných ran k tvorbě kalusu. Tuto část dřeva, která postupně proschne je potom možné ve druhém nebo třetím roce po revitalizaci odstranit. Tím, že se odstranění provede v proschlé části, nebude již dřevo hlouběji prosychat.

Obrázek 6 - Ponechání části dřeva nad letorostem

Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.