Důležitost draselných hnojiv v období sucha - BS vinařské potřeby

Draslík patří mezi nejdůležitější stavební živiny ve výživě rostlin a pro révu vinnou i ovocné stromy představuje živinu klíčovou.

Draslík patří mezi nejdůležitější stavební živiny ve výživě rostlin a pro révu vinnou i ovocné stromy představuje živinu klíčovou.
Po uhlíku se totiž jedná o nejvíce zastoupený prvek v sušině rostlin. Už z toho je patrné, že jej réva vinná potřebuje velké množství, ročně až 90 kg draslíku jako K2O na 1 ha.

Draslík ovlivňuje enzymatické změny v révovém keři, zrání a celkovou kvalitu hroznů, dále vyzrávání letorostů, průběh fotosyntézy a akumulaci cukrů v bobulích. Tento prvek zasahuje do celé řady metabolických procesů, účastní se dýchání a enzymatických reakcí. Draslík má však také výrazný vliv na posilování přirozené imunity rostlin a jejich odolnosti vůči mrazům. Klíčový je také v hospodaření rostliny s vodou. Pokud je draslíku v keřích dostatek, nabývají ve finále vína vysokého extraktu a plnosti, což je obzvláště žádoucí u modrých odrůd.

Nedostatek draslíku má na svědomí zbrzdění odpařování, zvyšování teploty listů až spálení buněk. Tzv. nekrotizace listů je pak evidentní především na jejich okrajích, kde dochází k odparu největšího množství vody. Pokud chybí draslík, je mimo jiné narušena syntéza sacharidů, ztenčují se buněčné stěny, řídnou pletiva, čímž se pochopitelně snižuje také přirozená odolnost keřů proti nejrůznějším chorobám, resp. škůdcům. Při velmi výrazném nedostatku draslíku dochází k silnému negativnímu ovlivnění nasazování květenství, zhoršenému průběhu kvetení a k postupnému každoročnímu snižování výnosů. Velmi špatně na tento deficit reagují také letorosty, jsou tenké, špatně rostou a vyzrávají. 

Stejně jako fosfor se i draslík stává dalším limitujícím prvkem výnosu a kvality vinařské produkce. Zmíněné dva prvky patří mezi nejdražší živiny v odvětví výroby hnojiv vůbec, proto nepatří fosforečná a draselná hnojiva mezi nejlevnější. Suroviny pro výrobu draselných hnojiv pocházejí zpravidla z přirozených ložisek draselných solí, ta vznikala postupným zahušťováním, krystalizací a odpařováním mořské vody. Vznikají však také uměle, většinou řízenými reakcemi silných kyselin a zásad. Důležité pro konečné spotřebitele je pečlivé čtení etiket všech hnojiv a zjišťování nejen cen přípravků, ale také obsahy celkových živin a v neposlední řadě je potřeba vztahovat uvedené koncentrace živin k doporučené hektarové dávce. Obsahy živin v hnojivech by přitom měly vždy zůstat směrodatným ukazatelem. Vysoké procento kapalných hnojiv vždy představuje voda, za kterou zákazník musí platit. U kapalných hnojiv jsou také několikanásobně vyšší plošné dávky a to je potřeba si uvědomit.

Na základě rozborů půd v rámci firemního výzkumu již víme, že má zásoba přijatelného draslíku v půdě klesající tendenci. Při současném omezeném hnojení hnojem či kompostem dochází k dalšímu rychlému odčerpávání draslíku z půdy a tím i ke snižování úrodnosti vinařských a také ovocnářských produkčních ploch. K doplnění draslíku do půdy doporučujeme SÍRAN DRASELNÝ (50 % draslíku), draselné hnojivo určené k základnímu hnojení. Toto hnojivo neobsahuje chlór, na který je právě réva vinná citlivá. Naopak je obohaceno o síru, která je v půdě i rostlinách dlouhodobě deficitní. Proto je pro révu vždy lepší variantou než chlorid draselný, který půdu zasoluje, vysušuje a degeneruje.

Draslík je rostlinami přijímán ve formě draselných iontů, které jsou kořenovým systémem i skrze listovou plochu přijímány velmi dobře. Vyznačuje se také synergismem v procesu přijímání dusíku, fosforu a síry. Jeho příjem z půdy je však omezený dostatečnou úrovní půdní vláhy, proto pokud chybí srážky, nastává zpravidla problém. Optimální výživa draslíkem na list je proto velmi podstatná při stresových situacích vyvolaných nedostatkem vody v půdě. A s takovými periodami se v posledních ročnících, bohužel, pravidelně setkáváme. Tyto většinou nastávají v období kvetení a po odkvětu révy vinné a poté v období zrání a navíc v dobách, kdy jej réva nejvíce potřebuje. V těchto růstových fázích nastává pro vinaře ideální doba k aplikaci foliární draselné výživy. Rychlým řešením nedostatku draslíku během následujícího období je aplikace koncentrovaných listových draselných hnojiv, resp. hnojiv, u kterých hlavní komponentou je právě draslík. V loňském roce jsme vám představili DRAFOS (47 % draslíku), v letošním roce pokračujeme s novinkami VÍNOFIT (36 % draslíku) a ALGA 95 (19 % draslíku). DRAFOS a VÍNOFIT lze bez nadsázky označit jako chytrá hnojiva. Taková hnojiva jsou pokroková, vyznačují se mimo hnojivého účinku dalšími přidanými hodnotami, dokáží být rostlině prospěšné například i z pohledu zdravotního. Více se o účincích nových BS chytrých hnojiv dočtete zde:

DRAFOS – ideální při uzavírání a dozrávání hroznů, dále do kvetení

VÍNOFIT – specialita pro révu vinnou, vhodné během celého vegetačního období, po stresových obdobích

ALGA 95 – ideální po stresových obdobích v kombinaci s vícesložkovými hnojivy, dále při dozrávání hroznů, „aktivátor“ sazenic před výsadbou

Na vinicích aktuálně zasažených kroupami doporučujeme použití přípravků VÍNOFIT nebo ALGA 95 či jejich kombinaci.