Co ukrývá révový kmínek?

Co může způsobit chybně provedený řez s kmínky révy vinné?

Blíží se čas tradiční soutěže v řezu révy vinné a bylo by se proto zaměřit na některé aktuální postřehy týkající se zimního řezu.
Révový kmínek je jednou z nejdůležitějších částí keře. Zajišťuje totiž propojení mezi půdou a prostředím, mezi kořenovým systémem, listy a hrozny. Kmínek plní funkci zásobního orgánu a zajišťuje také transportní funkci.
Vodivá pletiva zajišťují transport látek mezi nadzemní a podzemní částí révového keře. Dřevní část slouží k transportu vody a živin z půdy, lýková část naopak zajišťuje transport asimilátu. Vodivá pletiva v kmínku je třeba udržovat, pokud možno, bez velkých řezných ran. Čím větší je řezná rána a čím starší dřevo, tak tím rychleji probíhá prosychání dřeva do šířky a hloubky. Vznikající prosychající kužel je přímo úměrný velikosti řezu. Jestliže se během několika let vytvoří více velkých řezných ran, dochází k usychání celých částí kmínku nebo kordónových ramen. Malé rány se způsobují prostřednictvím řezu do jednoletého až maximálně tříletého dřeva.
Dřevo je také důležitým zásobním orgánem. Zásobní látky jsou velmi důležité z pohledu odolnosti révy k abiotickým stresům (zimní mrazy, sucho atd.) a také podpory růstu révy. Zásobní látky jsou zdrojem pro růst a vývoje réva mezi rašením a kvetením, až do doby, kdy začíná být aktivní kořenový systém.
Prosychání dřeva způsobuje poškození vodivých pletiv. Jestliže velké řezné rány na kmínku vedou k poškození xylému, vede to ke zhoršení zásobování vodou a živinami, keře tak mohou oslabovat růst a celkovou vitalitu keře. Oslabování keře může probíhat postupně, i po dobu několika let, v souvislosti s tím, jak poškození dřeva ovlivňuje fungování vodivých pletiv.
Pro udržování kmínku proto mohou platit dvě důležité zásady: a) vyhnout se velkým řezným ranám na kmínku, b) pokud není možnost vyhnout se velkým řezným ranám, je třeba řez provádět takovým způsobem, který umožní, aby prosychání dřeva nezasahovalo do kmínku.
I při nešetrném zacházení se starým dřevem nemusí docházet k rychlému úhynu keře. Keře mohou postupně přežívat i několik let. Doba jak dlouho keř ještě vydrží, závisí na tom, jak jsou poškozená vodivá pletiva a v jaké intenzitě dochází k napadení houbovými patogeny. Každopádně s rozšiřujícím se poškozením uvnitř kmínku, dochází postupně k oslabování keře, které se může projevit v nižší odolnosti k biotickým a abiotickým stresům, poklesu výnosu a nakonec i kvality hroznů.
Naopak vinohradníci, kteří snižují podíl řezných ran do starého dřeva nebo ponechávají věšáky a tím dostatečný prostor pro prosychání, potvrdí, že je tato strategie dobře vidět na zlepšení vitality a kvality vinice.
Kvalita kmínku – starého dřeva je proto hlavním předpokladem růstové vitality a životnosti vinice. Každá řezná rána představuje narušení morfologické stavby kmínku a ovlivňuje fyziologické funkce révového keře.
Obrázek 1 ukazuje keř, který ještě v roce 2023 plodil. Poškození dřeva ve vrcholové části kmínku je však zcela extrémní. Důvodem jsou velké a hladké řezné rány ve vrcholové části kmínku. Jestliže se řez každoročně opakuje přibližně ve stejném místě, dochází k extrémnímu poškození dřeva, jak ukazuje obrázek 2. Na obrázku je vidět prosychání dřeva, napadení houbovými patogeny a zejména bílou hnilobou. Kdy bílá hniloba postupně ničí kmínek směrem ke kořenům. Je také možné dobře pozorovat, že potenciální plodné dřevo je už pouze v jednom místě, protože tok mízy do pravé části keře je evidentně zcela přerušený.

   
Obr. 1 Révový keř který v roce 2023 plodil                      Obr. 2 Pohled na poškození dřeva

Stav dřeva bude velmi podobný vždy, když bude ve vrcholové části kmínku vysoký podíl řezů. Zimní řez je proto třeba co nejvíce zjednodušit.
Obrázek 3 ukazuje keř, kde ve vrcholové části přechází kmínek v krátká ramena ze starého dřeva, na kterých se řeže plodné dřevo. Podobný systém se doporučuje jako prevence proti poškození dřeva. I zde je však základem pečlivost provedení a snížení podílu řezných ran do dřeva.

Obr 3 Keř s rozvětvením krátkých ramen ze starého dřeva.

Obrázek 4 naznačuje, že i v tomto případu je vysoký podíl již „mrtvého dřeva“. Levá část keře je už prakticky zcela zničená a nevyrostl tam žádný letorost. Důvodem mohou být řezy na všech stranách krátkého ramena ze starého dřeva. Dřevo tak proschlo takovým způsobem, že „odpojilo“ tuto část keře od zdroje vody a živin.
Obrázek 5 ukazuje stále vysoký podíl živého a funkčního dřeva v pravé části keře. V detailu potom obrázek 6 ukazuje zcela neporušené a zdravé keře na horní části ramene, tam kde není žádná řezná rána. Tady je proto krásně vidět podstata funkčního řezu révy. Tam kde nejsou řezné rány, nedochází k poškození dřeva a keř tak může být plně funkční. Ve spodní části starého dřeva je naopak vidět velká rána, patrně po vylomení silného letorostu. Vznikla tak velká rána, které vedla k významné destrukci dřeva. Spodní část ramena je proto nefunkční.
   

Obr 4 - Řez vrcholovou částí keře                                        Obr 6 Detail živého dřeva v části bez řezu.


Obr 5 Stále vysoký podíl živého dřeva

Na řezu je také dobře vidět, že v místě, kde došlo k hladkému řezu, dochází také k poškození houbovými patogeny, což může „naznačovat“ černé zbarvení.
Aktuální obrázky z vinice ukazují, co může způsobit chybně provedený řez s kmínky. Je potom otázkou času, kdy bude docházet k uhynutí keřů. Jestliže napadení keřů nebude příliš silné, může být řešením obnova kmínků.

Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.