Citlivost podnoží a odrůd k ESCA - BS vinařské potřeby

Projev ESCA je ovlivněný odrůdou, podnoží, půdními a dalšími faktory.

Informace o citlivosti podnoží a odrůd k ESCA nejsou prozatím jednoznačné. Hodnocení probíhá většinou na základě příznaků na révovém keři. Projev ESCA na révových keřích je ovlivněný odrůdou, podnoží, půdními faktory, srážkami, teplotou, expozicí vinice ke slunečnímu záření a způsobem řezu.

Ohledně vlivu podnože se mě podařilo shromáždit následující informace:

MUROCO a ROMANAZZI (2014) hodnotili také vliv podnože. Větší počet keřů s příznaky byl zjištěný u podnože Kober 5 BB, což může souviset s intenzitou růstu podnože a potřebou zimního řezu.

Vyšší příznaky napadení byly zjištěné také u podnože SO4, která je citlivější na sucho, než u podnože 1103 Paulsen, která patří mezi podnože odolné k suchu.

BECKER (2016) uvádí hodnocení výpadku keřů ve vinici, bez zohlednění ESCA. Přesto však může i toto hodnocení naznačovat určitý trend. U výsadby Sylvánského zeleného z roku 1962, byl v roce 1985 hodnocený výpadek keřů s následujícími výsledky: SO 4 – 8,3%, Teleki 5C – 13,8%, Kober 125AA – 25,7% a Kober 5BB – 33,8%.

V aktuálním pokuse však BECKER (2016) uvádí, že žádná z podnoží používaných v Německu nezvyšuje ani nesnižuje výskyt ESCA.

MARCHI (2001) zjistil, že u podnoží odolných k suchu (1103 P, 140 Ru) byl nižší výskyt ESCA než u SO4, ve stejných pěstitelských podmínkách. Potvrdil také větší výskyt ESCA na podnoži Kober 5 BB (21%).

Z výsledků podnoží je možné konstatovat, že vliv na ESCA má především odolnost k suchu a intenzita růstu. U podnoží citlivých na sucho dochází ve stresových podmínkách k oslabení keřů a tím pádem se mohou vytvářet příznivé podmínky pro rozvoj houbových patogenů, které způsobují ESCA. Jelikož mnoho nových výsadeb je na podnoži SO4 je velmi důležité věnovat velkou pozornost minimalizaci stresů v těchto vinicích. Vyšší výskyt ESCA byl pozorovaný také u bujně rostoucích podnoží. Zejména v kombinaci bujná podnož + bujná odrůda je možné očekávat mohutnější dřevo. Řezné rány jsou pak často větší a mohou tak vytvářet příznivé podmínky pro uchycení houbových patogenů na řezné ráně. Svůj vliv může mít na odolnost také struktura dřeva, respektive průměr cév a obsah ligninu. 

Ohledně vlivu odrůdy se mě podařilo shromáždit následující informace:

MUROCO a ROMANAZZI (2014) zjistili ve vinicích v Itálii, že nejvíce keřů s příznaky u bílých odrůd bylo zjištěno u odrůd Sauvignon blanc a Ryzlink rýnský. Naproti tomu žádné příznaky nebyly zjištěné u Rulandského bílého. Příznaky u 20-25% keřů byly zjištěné u Tramínu. Z modrých odrůd byl nejvyšší počet keřů s příznaky zjištěný u Cabernet Sauvignonu. Naopak příznaky nižší než 5% byly zjištěné u odrůdy Merlot a bez příznaků byla Frankovka.

BORGO a kol. (2016) opět v Itálii zjistily následující procentický podíl keřů s příznaky ESCA: Ryzlink rýnský (45,48%), Cabernet Sauvignon (31,94%), Müller Thurgau (31,30%), Tramín (25,85%), Carmenere (20%), Rulandské šedé (3,90-6,13%), Rulandské bílé (3,70%), Ryzlink vlašský (1,29%), Chardonnay (0,32-6,00%), Rulandské modré (0-1,29%) a Merlot (0,50%).

MARCHI (2001) hodnotil podíl keřů s příznaky ESCA na podnoži Ruggeri 140 v podmínkách Itálie: Semillon (63,8%), Ryzlink rýnský (43,4%), Ryzlink vlašský (41,9%), Rulandské bílé (39,3%), Rulandské šedé (26,6%), Sauvignon blanc (24,2%) a Chardonnay (12,1%).

ANDREINI a kol. (2014) uvádí, že Cabernet Sauvignon je citlivá odrůda díky vysokému podílu symptomatických keřů, pozorovaných v různých klimatických podmínkách. Chardonnay je naproti tomu méně citlivé k ESCA.

Mezi odrůd s nejčastějšími příznaky ESCA se objevují Sauvignon blanc, Cabernet Sauvignon a Ryzlink rýnský. Patrně i zde bude odolnost odvozená především od růstu a velikosti řezných ran.

Vysoký výskyt ESCA je možné u Sauvignonu blanc pozorovat také v České republice. Přitom se jedná většinou o velmi mohutné keře se silným jednoletým dřevem, u kterých se velmi obtížně ohýbají tažně. Velké jsou pak také řezné rány do starého dřeva.

Při pozorování v moravských vinicích je možné pozorovat vyšší výskyt ESCA u bílých než modrých odrůd, což potvrzují také zahraniční výsledky. U bílých odrůd je potom nejvyšší výskyt příznaků u Sauvignonu blanc, Ryzlinku rýnského, Rulandského bílé a Chardonnay.

Odrůda bude proto jedinou součástí komplexních vlivů na projev ESCA. Z pohledu odrůd je proto zásadní vztah k suchu a kombinace podnož x odrůda.

Příznaky ESCA na listech:

Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.